Vážené kolegyně, vážení kolegové, milé studentky a studenti,
s pokorou a veškerou vážností jsem na zasedání Akademického senátu naší Fakulty zdravotnických věd dne 25. 3. 2025 oznámil svoji kandidaturu na pozici děkana fakulty.
Dlouho jsem zvažoval, zda do toho jít znovu. Ne proto, že jsem ztratil zájem či by mi na fakultě nezáleželo – právě naopak. Chtěl jsem si být jistý, že mám sílu, energii a konkrétní plán, jak ji dál rozvíjet. Ti z vás, kteří mne znají vědí, že nejsem člověk, který by jednal impulzivně. Potřebuji si být jistý, že rozhodnutí, které udělám, je promyšlené a odpovědné. A dnes mohu říct, že tu jistotu mám. Z tohoto důvodů před vás znovu předstupuji jako kandidát.
Fakultu vnímám jako celek složený z akademiků, výzkumníků, studentů, administrativních pracovníků, i našich kolegů terénu. V posledních letech jsme společně prošli náročnými situacemi, obstáli jsme, učili se a rostli.
Když jsem před téměř čtyřmi lety nastoupil na pozici děkana Fakulty zdravotnických věd, stáli jsme před řadou náročných výzev. Fakulta právě procházela poslední vlnou pandemie Covid-19, která významně ovlivnila naši práci, studium i osobní životy. Absence vlastní budovy komplikovala nejen výuku, ale i naši identitu a pocit sounáležitosti. Navíc jsme čelili nejnižšímu podílu investic v rámci celé univerzity. Také již neodpovídal potřebám moderní a dynamické instituce. Fakulta byla stále vnímána mnohými jen jako nejmladší část univerzity, jejíž hlas nebyl vždy dostatečně slyšet.
Situaci v dalším roce dále zkomplikoval i počátek konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, který přinesl ekonomickou nestabilitu, rostoucí inflaci a dramatické zvýšení nákladů na energie. I přes všechny tyto překážky jsme se nezalekli. Díky naší společné práci, odhodlání a jednotě jsme dokázali překonat mnohé bariéry. Získali jsme konečně vlastní prostory, které poskytly studentům i zaměstnancům důstojné podmínky pro práci a studium. Dokázali jsme výrazně navýšit objem investic do fakulty a prosadili nový, férovější mzdový systém.
Dnes je Fakulta zdravotnických věd silnou a respektovanou institucí, rovnocenným partnerem ostatním fakultám Univerzity Palackého a uznávaným lídrem v oblasti zdravotnického vzdělávání. Máme za sebou významné úspěchy, včetně navázání nových strategických partnerství, posílení spolupráce s partnery, akreditace nových studijních programů a získání vlastních prostor.
Před námi jsou další výzvy, ale jsem přesvědčen, že společně zvládneme i ty. Děkuji všem, kdo se na této cestě podíleli a podílejí. Pokračujme dále v budování fakulty, která nejen reaguje na aktuální situaci, ale také aktivně formuje budoucnost zdravotnického vzdělávání.
Kontinuita. Odpovědnost. Růst.
O mě …
z mého životopisu sice obecně zjistíte data a letopočty, ale jen těžko vytušíte, jaký jsem „doopravdy“. Tak tedy zkráceně (a se špetkou sebereflexe):
- Vojna jen na šest měsíců: po sportovním úrazu mě nasadili na „výhodnější“ půlroční odlehčenou verzi.
- Receptový detektiv: V roce 1993 jsem nastoupil do VZP jako „typovačka receptů“ – a luštil 500 lékařských klikyháků denně. Tipni si lék a jméno pacienta 😊 Má první výplata 3 000 Kč byla jackpot.
- Kontrola sanitek: Když už mi šlo dekódovat recepty, dostal jsem služebák a jezdil kontrolovat sanitky. Tisíce kilometrů se zúročí – mohu dělat fakultního řidiče.
- Diplomový maraton: V roce 1997 jsem přešel na IT oddělení. Hodilo se mi to za Covidu. Začal jsem také studovat na VŠZL Brno, pokračoval na UP Olomouc a v roce 2004 získal titul magistr – zaplať pánbůh!
- Co s tím titulem: Hned téhož roku jsem se stal vedoucím oddělení a získal první manažerské zkušenosti. Takže už mě v práci s lidmi téměř nic nezaskočí.
- Říkají, že jsem odborník?: V roce 2006 jsem naskočil na Ph.D. v oboru sociální lékařství, začal přednášet na Lékařské fakultě UP a paralelně jsem se vypracoval na tiskového mluvčího VZP a marketingového manažera – vedl jsem projekty v řádu desítek milionů korun (např. Zdravá firma). A jako bonus umím i multitasking.
- Doktorát a granty: V roce 2010 jsem úspěšně obhájil disertační práci, ze které vznikl projekt podpořený Grantovou agenturou ČR. Úspěch jak výhra v loterii.
- Nová „domovská stanice“: V roce 2012 jsem změnil adresu a přes Lékařskou fakultu UP, jsem zakotvil na FZV. Tak jsem se učil učit a baví mě to dodnes.
- Ministerské intermezzo: Na půl roku v 2016 jsem spojil svůj život s Ministerstvem zdravotnictví na odboru strategií a koncepcí. Věnoval jsem se strategii reformy psychiatrické péče i s ministrem a hejtmany. A umět tvořit strategii se teď hodí, že?
- Akademické a organizační role: Postupně jsem byl jmenován zástupcem šéfa ústavu pro výuku, členem ekonomických komisí UP i AS FZV, předsedou EK, proděkanem pro vědu a výzkum. Takže znám procesy jako své boty. Můj majstrštyk je zafixování mého navýšení DKRVO z 1,7 mil. Kč. na více než 7 mil. Kč.
- Nečekaná nominace na děkana: Když rektor Procházka odešel z pozice děkana, zůstalo vše na mě. Pak mě kolegové a studenti „vyšplíchli“ jako třetího kandidáta. Jen nevím, zda mi nyní budou zkušenosti z předchozích čtyř let děkanských stačit.
V mém zaměstnání vždy začínám na úplně od začátku a trpělivě postupoval, abych opravdu pochopil, jak celý systém funguje. Žádné zkratky, žádné přeskakování na vrchol pyramidy – krok po kroku zdolávám poctivě, trpělivě a s důrazem na detail, abych pronikl do útrob organizace a poznal své kolegy.